Jaká je nejvhodnější půda na zahrádku?

Půda obsahuje různě velké částice a podle poměru, v jakém jsou zastoupeny, se určuje zrnitost půdy. Ta má zásadní vliv na kvalitu půdy a růst i vývoj rostlin. Podle zrnitosti dělíme půdy na lehké, středně těžké, těžké, kamenité a štěrkovité. Změnit zrnitost půdy je dlouhodobé a pracné, ale možné a hezčí květy a větší plody za to určitě stojí. Změny nejsou dlouhodobé, aby si půda zachovala vlastnosti dobré pro pěstování, potřebuje pravidelnou péči.

Lehké půdy obsahují až 90% hrubých částic, které k sobě špatně přilnou a mezi nimi se vytvoří vzduchové kapsy. Půda je proto bohatá na vzduch, ale neudrží žádnou vláhu, ta velkými prostory rychle odteče. Také hnojiva se rychle vyplavují a proto rostliny hnojíme menšími dávkami, častěji a denně zaléváme. Mezi lehké půdy patří písčité až hlinitopísčité půdy. Ke zvýšení přilnavosti lehkých půd na ně navážíme těžké zeminy, jako je jíl, slín a komposty a rašeliny.

Středně těžké půdy jsou pro rostliny nejvhodnější a proto je nazýváme normálními půdami. Obsah vody i vzduchu je vyhovující, deštěm se nevyplavují, příliš nevysychají a mají správný obsah koloidů i humusu. Hnojiva v půdě zůstávají déle a sklizeň je jistější a vyšší než u ostatních druhů půdy. K udržování kvality normálních půd doplňujeme organický humus a dále podle potřeby vápník, draslík a fosfor.

Těžké půdy obsahují největší podíl nejjemnějších částí, které se k sobě dostanou velmi těsně a nezůstává zde skoro žádný vzduch. Proto ani voda nemá kudy odtékat a půda je hodně promočená. Mezi těžké patří půdy jílovitohlinité, jílovité a jíly. Ke zvýšení propustnosti těžkých půd je třeba navážet lehké, písečné zeminy, hnojit chlévským hnojem a pravidelně vápnit.

Kamenité a štěrkovité půdy nejsou k pěstování zeleniny a běžných rostlin vhodné. Jsou velmi propustné, chudé na živiny a vysušené.