Paprika

Jednoletá bylina dorůstající až 100cm. Kořen je kůlovitý, lodyha lysá a rozvětvená. Listy mají dlouhé řapíky, jsou podlouhlé až eliptické a 3-6 cm dlouhé. Květy jsou stopkaté, převislé a jejich kalich i koruna pětidílné. Plodem je kuželovitá bobule, dorůstající 10-20 cm, která v době zralosti červená.

Existují papriky extra pálivé (chilli, chalapeňos), normálně pálivé (běžné papriky) a nepálivé (kapie). K léčebným účelům se používají výhradně papriky obsahují pálivou látku kapsaicin. Právě ona má léčivé účinky a tak čím více paprika pálí, tím více léčivých látek obsahuje.

Využití

Celkově paprika překrvuje orgány a tím zvyšuje vylučování škodlivých látek z těla. Také zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv, zrychluje pohyb střev a celkově zvyšuje obranyschopnost organizmu. Kapsaicin podporuje krevní oběh a tím stimuluje srdce. Pomáhá i při snížené činnosti štítné žlázy, protože zvyšuje rychlost metabolizmu. Velice účinně tiší bolest a uvolňuje zatuhlé svaly a proto jsou dnes kapsaicinové náplasti velmi oblíbené. Paprika také obsahuje důležité minerální látky a vitamíny C, D, E a B6, B12, karotein, ryboflavin a další.

Pěstování, sběr

K léčebným účelům pěstujeme pouze pálivé papriky! Paprika je náročná teplomilná rostlina, která vyžaduje půdy teplé, hlinité nebo hlinitopísčité, bohaté na živiny a dostatek vláhy. Semínka vyséváme již v lednu nebo vysazujeme v květnu po zmrzlých. Nejlépe do půdy, kterou jsme na podzim prohnojili chlévskou mrvou smíchanou s posekanou trávou. Během růstu přihnojujeme a hlavně dostatečně zaléváme.

Plody se sbírají po zčervenání a suší při teplotě do 35°C. Usušené papričky uchováme v temnu a suchu, nejlépe v uzavřených nádobách, jinak snadno přijímají vlhkost a jsou napadány hmyzem.