Zásady přepravy a skladování bylinek

Čerstvé bylinky sbíráme nejlépe do košíčku, lísky nebo látkového sáčku, aby se cestou nezapařily. Nikdy nenecháváme rostliny v igelitu na slunci! Dobu mezi sběrem a začátkem sušení se snažíme co nejvíce zkrátit, bylinky neztratí tolik barvy a zachovají si více účinných látek i vůní. Stejně tak hlídáme sušení samotné a ihned po dosušení bylinky uskladníme. Správně usušené drogy se lehce lámou a drolí, ale nesmí se rozpadat na prach, to už jsou přesušené.

Vše uskladníme ve velkých nádobách, ze kterých odebíráme pouze potřebné množství až těsně před použitím. Zejména u vonných bylinek, které rychle ztrácí aroma, odebíráme jen přesné množství, protože bylinky do nádob už nevracíme. Nejvhodnější k uskladnění jsou sklenice se šroubovacím uzávěrem nebo porcelánové nádoby s těsnícím uzávěrem. Použít můžeme i dvojité papírové pytle nebo plátěné sáčky. Ty ale nejsou příliš vhodné pro aromatické bylinky, sáček je neudrží čerstvé a voňavé dlouho.

Sklenice, které jsou asi nejdostupnější, mají jednu nevýhodu, a tou je jejich průsvitnost. Proto by místnost k uskladnění měla být vždy temná. Čerstvý vzduch je také důležitý, jinak mohou bylinky zatuchnout. I stabilní teplota a suché prostředí je potřebné, střídavé poklesy a nárůsty teplot, ani vlhko bylinkám moc neprospívá. Stejně jako prach a nepořádek, jako jsou např. zbytky zdiva a různé klacíky, které lákají hmyz a drobné hlodavce.

Proto je dobré nasušené bylinky pravidelně kontrolovat, jestli nejsou napadeny. Každá velká změna barvy nebo vůně znamená problém a bylinky je třeba zkontrolovat, napadené vyhodit a ostatním zajistit lepší podmínky. Postižené sáčky nebo sklenice je třeba vyhodit celé, i když je na pohled napadena jen část! I přes dobrý stav loňské zásoby, po sklizni bylinky vyhodíme. V té době už ke konzumaci nejsou vhodné a navíc máme nasušené čerstvé, voňavější a více účinné.