Víte, co dělat v květnu na zahrádce?

Začátkem měsíce vyséváme přímo na záhon okurky salátové i nakládačky, pór, letní saláty, kopr a majoránku. Také vysazujeme letní košťáloviny. Po půlce května, přesněji po třech zmrzlých, pak můžeme sít i sázet choulostivější rostlinky. Mezi ně patří rajčata, paprika, lilek, patisony, melouny, cukety, artyčoky a celer hlíznatý i řapíkatý. Koncem května pak vysazujeme pozdní košťáloviny. Všechna semínka i sazeničky dáváme do vlhké půdy a dobře zalijeme.

Po zmrzlých můžeme na záhonky vysadit zbylé letničky, hodí se i na doplnění nezarostých míst u trvalek. Naopak, moc rozrostlé trvalky seřízneme, aby nedusily ostatní rostliny. Pozornost věnujeme zejména cibulovinám. Prohlížíme trsy a označujeme si nekvetoucí, stárnoucí a příliš husté, abychom je pak mohli vyřadit nebo rozmnožit. Listy odkvetlých cibulovin dobře zaléváme a přihnojíme, aby zůstaly co nejdéle zelené a cibule se dobře vyvinuly.

U odkvetlých keřů, jako je šeřík a zlatý déšť, zkrátíme výhony. Je potřeba stihnout to do doby, než začnou vyrůstat výhony nové. Poprvé můžeme zastřihnout živý plot, stejně jako přebytečné letorosty na ovocných stěnách. Stromky, které jsme vysázeli už na podzim, můžeme přivázat ke kůlu na pevno. Dobře rozrostlé trávníky posečeme a prokypříme.

Nejdůležitější, ale asi nejméně oblíbenou jarní prací, je pletí. Kytičky, bylinky i zelenina rychle rostou, ale s nimi i plevel. Tomu lze zabránit např. posypem štěpkou kolem stromů a keřů nebo použitím textilní fólie. Na záhoncích a u menších rostlin je nejvíce osvědčené mulčování půdy. Vrstva mulče nejen zabrání růstu plevele, ale zadržuje více vláhy a dodává rostlinkám potřebný humus.