Jak zacházet s trvalkami

Nic tak nepotěší oko vášnivého zahrádkáře jako rozkvetlá zahrada. Na jaře ještě všude leží sníh, a jaká to radost, když tu a tam začínají se sněhových peřin vystrkovat tu sněženky, tu bledule. A takhle to jde po celý rok, sotva někde vykoukne první lístek, chodíme každý den kontrolovat, kdy už rostlinka konečně vykvete. A není snad na světě zahrádkář, kterému by chyběly v jeho království trvalky.

Trvalky čili pereny jsou vytrvalé rostliny, které na venkovním stanovišti vydrží více let. Nepříznivé podmínky přežívají v období odpočinku. Většina trvalek přezimuje tak, že nadzemní část uhyne a v zemi přežívají oddenky nebo kořeny se spícími pupeny, z nichž ve vhodné době raší vegetační orgány, existují však i rostliny stálezelené a polodřevnaté.

Trvalky pocházejí z různých stanovišť např. vysokohorské a horské, známé jako skalničky nebo alpínky, stepní či rostliny vodní a bahenní, některé vyžadují vápennou půdu, jiné vápno nesnášejí, některé si libují na plném slunci, jiné ve stínu.

Podle druhu musíme rostlinám volit stanoviště, která odpovídají jejich nárokům. Jsou ovšem i trvalky, které nemají přesně vyhraněné požadavky na půdu ani na stanoviště, takže je můžeme pěstovat v každé normální zahradní půdě.

Před výsadbou musíme půdu odplevelit, prokypřit  a zajistit dostatek živin. Pod některé druhy je vhodné použít netkanou textilii, na kterou pak položíme vrstvu borky nebo třeba bílého kačírku a tím si ulehčíme práci s neustálým odplevelováním a častější zálivkou.

Sortiment je velice rozmanitý, je velký výběr ve tvarech květů a květenství, v barvách i ve velikosti. Nízké trvalky používáme na obruby cest a záhonů a na skalky, vyšší a střední na záhony, jako solitéry, k zakrytí různých míst v zahradě a k řezu. V zahradních centrech můžeme koupit buď rostliny zakořeněné v květináčích, nebo semínka a trvalky si vypěstovat sami.

Většinu trvalek vyséváme na jaře od února do května, podle druhu. Vyséváme do hrnků, misek, truhlíků, pařeniště a do volné půdy. Sejeme raději řidčeji, jemná semínka do zeminy pouze přitlačíme, hrubší semínka zasypeme vrstvičkou zeminy. Povrch zeminy udržujeme vlhký, nejlépe rosením. Po vzejití dopřejeme rostlinám dostatek světla a vody. Husté výsevy přepichujeme – pikýrujeme, zpravidla když má rostlina dva pravé lístky.

Před výsadbou na venkovní stanoviště rostliny nejprve otužujeme. Do volné půdy vysazujeme rostliny, které nesnášejí přesazování. Rozmnožujeme je několika způsoby a to semeny, dělením, stonkovými a kořenovými řízky, odnožemi, hřížením nebo roubováním.