Mírné zimy a deštivá jara = expanze slimáků, plzáků a jim podobných ničitelů úrody, kteří požírají Vaše rostliny a přenášejí po celé zahradě choroby. Více či méně nepříjemnou zkušenost má s nimi každý zahrádkář. Za zvláště příznivých podmínek, jako je dlouhodobě vlhké počasí, jsou slimáci a plzáci schopni zničit celou úrodu.
Jak na slimáky a plzáky
Nejlepší je proto začít s jejich likvidací včas, a to v dubnu či květnu. V tomto období slimáci zatím nestihli naklást vajíčka, tudíž tím výrazně oslabíte jejich populaci pro příští rok. Slimáci a plzáci obvykle snáší vajíčka koncem srpna a v průběhu září. Tehdy už je na veškerá preventivní opatření pozdě a příští jaro musíte na zahradě zasáhnout s dvojnásobnou razancí.
Překážková dráha
Pro vytvoření přirozených bariér na záhoncích má každý zahradník tu svoji zaručenou metodu. Někdo sází na popel a písek, někdo sype na půdu lógr z kávy, další drtí vaječné skořápky. Obecně však tyto metody účinkují hlavně za suchého počasí. Jakmile popel či piliny namoknou, a často stačí i vydatnější rosa, slimáci je bez problémů překonají. Vaječných skořápek a písku je zase potřeba nasypat velké množství a pravidelně dosypávat.
Sedlina z kávy funguje jako přirozené hnojivo pro rostliny, naopak na slimáky účinkuje podobně jako nervový jed. Opět je zde však problém z množstvím – dostatek lógru pravděpodobně sami nevyprodukujete, nehledě na to, že je třeba ho pravidelně dosypávat.
Rozcvička večer i ráno
Zahradničení je velice zdravým koníčkem, bez nadsázky se vyrovná jakémukoliv rekreačnímu sportu. Především slimáčí populace Vás udrží snadno v kondici. Večer se důkladně protáhnete při sběru slimáků, ráno zase při zalévání zahrady. Tento harmonogram má svoji logiku: ranní zálivka nejen že nezpůsobí rostlinám teplotní šok, ale také nezapříčiní noční invazi slimáků, jako se to často děje při večerním zalévání.
Večer je naopak potřeba si na slimáky důkladně posvítit a bez milosti je vysbírat. Doporučujeme použití rukavic, a především transport slimáků dostatečně daleko od zahrady. Házení přes plot nestačí, protože za jedinou noc jsou schopni se vrátit. Samostatnou kapitolou je hubení plžů, např. jejich spaření horkou vodou. Pomstychtivý zahradník je schopen malým škůdcům vymyslet i mnohem horší a bolestivější smrt.
Nepřátelé nepřátel
V posledních letech získaly na popularitě kachny živící se slimáky a plzáky, tzv. indičtí běžci. V našich podmínkách se dokonce jedná o jediného přirozeného nepřítele obávaného plzáka španělského. Kachny plzáky aktivně vyhledávají, pochutnávají si na nich a jako bonus snáší vejce. Pokud se smíříte s tím, že Vám při lovu občas dupnou na květinu, pusťte se do jejich chovu. Přirozeným nepřítelem slimáků je i krtek a ježek. Ty však najdete spíše v přírodní zahradě. Na uzavřeném prostoru, jako je třeba zahradní skleník, můžete vyzkoušet násadu hlístic. Tento parazit by měl být škodlivý pouze pro slimáky, jiným zvířatům ani lidem údajně neškodí.
Pastí není nikdy dost
Mnozí zahrádkáři nedají dopustit na pivní pasti. Stačí do půdy zapustit nádobu s hladkým okrajem, přičemž je třeba ji nechat cca 1 cm přečnívat, aby do pasti nepadali nevinní brouci. Nádobu napusťte pivem a poté už jen denně sbírejte opilé a utopené slimáky. Komu je piva líto, může vyzkoušet návnadový roztok, který lze zakoupit i se speciální pastí.
Jestliže veškeré přírodní zábrany a návnady selžou, není od věci zakoupit modré granule, nejlépe takové, které neškodí přírodě ani jiným zvířatům, jako je např. Ferramol. Účinnou látkou je zde fosforečnan železitý, který se přirozeně vyskytuje v půdě, a je proto vhodný i do přírodní zahrady.