Libeček lékařský

Libeček je vytrvalá bylina, dorůstající i více jak 2 m. Oddenek je silný a dužnatý, kořeny větvité, lodyha dutá a oblá, s drážkami a nahoře větvená. Listy jsou podobné celerovým, spodní jsou velké, s dlouhými řapíky, 2 nebo 3x zpeřené. Vrchní, lodyžní lístky, řapík nemají a také nejsou dělené. Květy jsou seskupeny do malých okolíků a mají žlutou barvu. Plodem je žlutohnědá dvounažka. Celá rostlina silně aromaticky voní, kořeny nejvíce.

Využití

Užívá se při zánětu močového měchýře a dolních cest močových, k odvodnění těla při otocích a povzbuzuje tvorbu žluči. Vhodný je také při žaludečních a střevních obtížích, podporuje chuť k jídlu a mírní křeče a nadýmání. Příznivě působí při zánětech horních cest dýchacích a výborný je i k inhalování. Obklady přikládáme na špatně se hojící rány. Rozšířené je využití v kuchyni, přidává se do vývarů, omáček, salátů i  k masům a rybám. Brambory vařené se snítkou libečku budou chutnat vždy jako nové. Pozor ale na dávkování, celá rostlina je opravdu hodně aromatická.

Pěstování, sběr

Libeček není náročná rostlina, snáší dobře sucho, přímé slunce i polostín, jen půda by neměla být příliš těžká a mokrá. Při výsadbě nechte kolem rostliny dostatek prostoru, minimálně 60 cm. Nejrychleji libeček vypěstujeme z oddělených kořenových puků, zasazených na podzim. Listy můžeme používat už z jara prvního roku, oddenek a kořen sbíráme na podzim 2. a 3. roku. Rychle je umyjeme, větší oddenky rozpůlíme a sušíme ve stínu nebo při umělé teplotě do 40°C. Dobře uskladníme, nejlépe ve vodotěsných nádobách. Listy můžeme také nasekat a zamrazit.