Třezalka je vytrvalá bylina dorůstající 60-80 cm, s přímou lodyhou, která se nahoře četně větví. Vstřícné listy jsou drobné, max. 3 cm dlouhé, celokrajné, lysé a tvar mají vejčitý. Proti slunci jsou na nich patrné tečky a žilky, což jsou ve skutečnosti kanálky a nádržky se silicí, barvivem a dalšími látkami. Květy jsou pětičetné, jasně žluté a při kraji tmavě tečkované. Stejně jako listy, po rozemnutí pouští tmavě červenou tekutinu. Plodem je tobolka.
Využití
Třezalka posiluje nervový systém, přispívá k celkovému posílení organizmu a má protizánětlivý účinek. Upravuje látkovou výměnu, zvyšuje chuť k jídlu a užívá se i při žaludečních a střevních potížích. Také se používá k léčbě chorob jater a žlučníku. Ve formě oleje se natírá na spáleniny a opařeniny, ale i bolestivé pohmožděniny nebo hemoroidy. Při ischiasu, revmatizmu nebo svalových bolestech vtíráme olej hluboko do kůže. Hojí včelí, vosí i sršní bodnutí, stejně jako štípance od komárů a mravenců.
Pěstování, sběr
Třezalka není náročná rostlina, snáší dobře všechny typy půd, ale nejlépe se jí daří v dobře propustné, vápenité půdě. Stanoviště má ráda slunné, ale poroste i v polostínu. Sbírá se nať s listy i květy bez plodů, seřezáváním asi 15-25 cm od vrcholu. Suší se rychle, nejlépe svázaná v kytice a zavěšená. Stonky nikdy neobracíme, mohly by se polámat, prospěšné látky by rychle vyprchaly a Vy si nepříjemně obarvili ruce. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 35°C. Sušenou Třezalku kontrolujeme, v případě potřeby přesušíme.
Třezalka obsahuje látky, které vyvolávají přecitlivělost na světlo, a tak po jejím užití není dobré chodit na slunce. Nechráněná pokožka reaguje alergicky, což se projeví třeba pupínky, vyrážkou nebo dokonce popálením kůže!