Majoránka zahradní

Většinou jednoletá bylina, 20-40cm vysoká. Lodyha je větvěná, bohatě listnatá, listy jsou malé, vejčité, šedozelené, celokrajné. Květy jsou bílé, světle růžové nebo nafialovělé, plodem jsou hnědé tvrdky. Celá rostlina je silně aromatická. Majoránka kvete v červenci a v srpnu.

 Využití

K léčebným účelům se používá nať, jako koření pak drhnuté květy s lístky. Vnitřně se majoránka užívá ve formě čaje 1 x denně. Urychluje a podporuje trávení, odstraňuje křeče, podporuje vylučování moči. Používá se k léčbě nechutenství,  při menstruačních bolestech, při zánětech dutiny ústní a hltanu i k lečbě kožních onemocnění. Pro vnější použit se vyrábí masti na špatně se hojící a zanícené rány. Příjemná je i uklidňující majoránková koupel. Majoránka pak neodmyslitelně patří k české kuchyni. Třeba na zabijačce nebo v bramboráku nesmí chybět. Použítí má ale široké, najde uplatnění snad ve všech pokrmech a to zejména pro svoji krásnou vůni.

Pěstování, sběr

Majoránka vyžaduje slunné, chráněné stanoviště, s lehkou, propustnou zeminou bohatou na humus. Dobře snáší sucho, ale nepřežije mráz. Semínka vyséváme od března do května do květináčů za okno nebo do skleníku či fóliovníku. Sazeničky pak dáváme ven vždy až po ledových mužích!

Nať k léčebným účelům sbíráme seřezáváním, před květem a sušíme ve stínu, nebo uměle, při teplotě do 40°C. Jako koření sbíráme majoránku v době květu. Lodyhu s listy i květy sušíme dohromady, až po uschnutí je drhnutím ze stonku odstraníme.