Fazole, ať už lusky, či semena, jsou vynikajícím prostředkem k léčení mnoha obtíží. Pro svou schopnost snižovat krevní cukr, se fazolový výluh užívá především při cukrovce 2. typu, ale pomůže i při revmatismu, zánětech močových cest a ledvin, podporují látkovou výměnu a vylučování kyseliny močové z těla.
Jsou také bohatým zdrojem rostlinných bílkovin (obsahují až 30%), vitamínů skupiny B, vitamínu C a provitamínu A, kyseliny listové, vápníku, draslíku, horčíku, železa a manganu. A přestože jsou fazole silně nadýmavé, při častější konzumaci si tělo vytvoří enzym, který v těle tento nežádoucí efekt omezí na minimum.
Fazolové lusky se pro léčivé účinky sbírají až v době, kdy už pomalu začínají zasychat a žloutnout. Zbaví se semen a pokrájené na kousky se suší ve stínu. Léčivý výluh si z nich pak připravíte v poměru 2 kávové lžičky na 250 ml studené vody, který po dvaceti minutách slijete. Užívá se třikrát až pětkrát denně. Fazole samozřejmě najdou své využité také v kuchyni, kde je dobře známe především z jihoamerických receptů.
Při pěstovací fazole oporu, vysázejte je od poloviny května přibližně do poloviny srpna po 5 až 10 semenech do polostínu k plotu, nebo jim na záhonku vytvořte pyramidu z latí. Porostou vám velice rychle a jakmile se dostanou až nahoru, vrcholky zastřihněte, tím podpoříte růst dalších výhonků, což vede ke zvětšení úrody.
Vhodnými sousedy jsou pro fazole okurky, rajčata, červená řepa, salát, čínské zelí, ředkvička nebo také saturejka a šalvěj, jejíž vůně odpuzuje škůdce, naopak s hrachem, cibulovinami nebo fenyklem se fazole příliš rádi nemají.
Škůdců, především mšic a svilušek, se zbavíte důkladným postřikem ze šanty kočičí a pokud vám rostlinky hynou hned, jakmile vylezou ze země, může za to květilka všežravá, abyste tomu předešli, překryjte hned po vysetí půdu bílou, netkanou textilií a nechte ji takto přikrytou do konce května, v červnu už vám do země hmyz vajíčka nenaklade.